7 ... Mithius
Když došel Kismalen před dveře alchymistické dílny, napsal do sešitu: Jsem tu, co mám dělat? Bleskově mu sešit odpověděl: Pokus se vyrvat kliku Opět se dali do hovoru:
"Proč?"
"Uvidíš!"
"Řekni mi to, nebo to neudělám."
"Tak jo: otevře se vchod do podzemního světa. Stačí?"
"Ne." Kismalen zatahal za kliku, a po chvilce...
ŠKUB!
Klika byla venku, a když se podíval do klíčové dírky, uviděl téhož tvora, co viděl na deskách knihy Podzemí. Mithiuse! Seděl na trůně, a on ho viděl: jak to že se nerozpadne v popel?? Mithiusova ruka šmátrala směrem ke Kismalenovi.
CHŇAP!
Mithius ho držel!
"Ty zpropadený skunku! S ním do šatlavy!" Velel. Draci kolkolem přítomní se na něho vrhli. Jeden si ho strčil do chřtánu, a šel s ním někam. Při té mele spadl Kismalenovy sešit, uviděl, jak padá tam, odkud šel zápach: drakovy do plic! Skočil po sešitu. Drak zakašlal. Sešit i s ním vylétl z plic. Mezi zuby bylo vidět, že drak pochoduje po schodech, byly vidět mříže. Nějaký jiný drak tam stál asi na stráži, a poslal z huby na draka nesoucího Kismalena oheň, ten zavrávolal, zvedl hlavu, a Kismalen spadl do dračího žaludku.
Probudil se v šatlavě zahrnut papíry. Rozložil je kolem sebe, a počítal je: bylo jich osm. tři dopisy, pět stránek ze sešitu. Byl na nich napsán vzkaz:
Kismalene, dostanu tě pryč! Jen hleď, ať tuto báseň vyslechne některý z draků!
Nechť draci v údolí Jestřábů,
natrhají listy Nujřebů.
Ať listy pak s Esmunalovým nápojem smíchají,
a toto sníst Mithiuse nechají.
Všichni Lidé z podzemního světa,
přidají se k čaroději Beta.
Čaroděj Beta sloužit bude Mithiusovi,
tomu krutému, podzemnímu pánovi.
Horní svět bude vaše potrava,
už budete jíst lepší věci než je tráva...
To je všechno, tvůj, Prastarý sešit.
Další tři dopisy zněly takto:
Bzžr píše!
Uchyl se do své skrýše!
Mithius tě chce zabít,
pak Zlostrom by mohl tvoje rodiče k smrti ubít.
Pozor, Prastará sešit ničema je,
zatáhl tě do kaše, jež zrovna existuje!
Bzžr píše,
uchyl se do skrýše.
Uchyl se uchyl,
nejseš snad úchyl?